Základní astronomické údaje

Slunce je označované za hvězdu typu žlutý trpaslík. Slunce tvoří centrum naší sluneční soustavy a je od Země vzdálené přibližně 150 milionů km neboli 1 AU (jednu astronomickou jednotku). Jeho průměr je zhruba 1,4 milionů km, což odpovídá asi 109 průměrům Země.


Sluneční aktivita

Slunce mění v průběhu času své magnetické pole i množství vyvrhovaných částic do prostoru. Unikajícímu záření se říká sluneční vítr, který je z velké části odrážen magnetickými poli planet, takže se jeho většina nedostává na jejich povrch. Silný sluneční vítr způsobený erupcemi se ale může projevuje až geomagnetickou bouří, která narušuje magnetické pole Země a následkem toho dochází k poškození navigačních systemů, bezdrátových sítí a případně až porušení rozvodů elektřiny. Ve vědě se ukazuje, že sluneční aktivita se mění v závislosti na více různých cyklech.


magnetické pole solárního větru deformuje magnetické pole Země


Pozorovaný vliv na přírodu

Činnost Slunce se na Zemi projevuje především střídáním ročních období, které má zásadní vliv na život. Toto střídání je způsobené sklonem zemské osy a oběhem Země kolem Slunce, jak ukazuje obrázek pod tímto textem.

Místo na nebi, kde se Slunce nachází v moment jarní rovnodennosti (Spring in Northern Hemisphere) se nazývá jarním bodem. V tento moment Slunce svítí kolmo na zemskou osu a den je stejně dlouhý jako noc. Průchodem Slunce skrze tento bod nastává jaro a v tropickém zvířetníku tímto bodem začíná znamení Berana. Letní slunovrat nastává v místě největšího příklonu severní polokoule k Slunci (Summer in Northern Hemisphere), na severní polokouli začíná léto, den je nejdelší a v tropickém zvířetníku Slunce vstupuje do znamení Raka. Během podzimní rovnodennosti (Fall in Northern Hemisphere) se Slunce nachází opět kolmo na zemskou osu, začíná podzim a Slunce vstupuje do znamení Vah. A v poslední fázy, kde je severní polokoule nejvíce odkloněná od Slunce, nastává zimní slunovrat (Winter in Northern Hemisphere), den je nejkratší v roce, začíná zima a Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. Takto se mění délka dne a dochází ke střídání ročních období, jejichž začátky jsou symbolizované "kardinálními" znameními Berana, Raka, Vah a Kozoroha.


Astrologická symbolika

Slunce v astrologie symbolizuje samotnou individualitu človka. Je symbolem vnitřního "já", sklony a podoba tohoto já jsou ovlivněné postavením Slunce ve zvířetníku, domech a úhlovými vzdálenostmi vůči jiným planetám v době narození. Slunce proto určuje základní náklonosti a povahu. Slunce je také ukazatelem stavu vůle, životní energie a celkových vztahů k okolí a je považováno za nejdůležitější těleso horoskopu.

Dále Slunce v horoskopu symbolizuje: sebevědomí, pravé oko u mužů, levé oko u žen, společenské postavení, manžela v ženském horoskopu, možnost uplatnění, srdce, víru v život a další podrobnosti.





Zdroje informací a inspirace:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunce#Slune%C4%8Dn%C3%AD_aktivita

https://en.wikipedia.org/wiki/Ra#Gods_merged_with_Ra

Květoslav Minařík. Prognostická astrologie. 1. vyd. Praha: Canopus, 2019. ISBN: 978-80-87692-85-1.

Jan Kefer. Praktická astrologie. 1. vyd. Olomouc: J.W. Hill, 2000. ISBN: 80-86427-07-2.

Aleister Crowley with Evangeline Adams. The General Principles of Astrology. Weiser Books; 2002. ISBN 0-87728-908-5.