Tropický zvířetník a jeho časté nepochopení

10.02.2021

V předchozím článku jsem odpovídal na sérii kritických poznámek na účet astrologie. Nejen v těchto poznámkách, ale i v mnoha dalších textech nebo dokumentech jsem se setkal s kritikou astrologie a  vždy s podobnými nebo stejnými argumenty. S první kritikou astrologie jsem se setkal nejspíš ve hvězdárně před mnoha lety, kde bylo v jisté přednášce předloženo, že je nesmysl, aby souhvězdí měla nějaký vliv. Zdůvodněné to bylo tím, že souhvězdí jsou pomyslné konstelace tvořené spojnicemi hvězd, které ve skutečnosti žádný specifický vztah k sobě nemají. Na čem tento argument staví, je jasné. Když si vezmeme například souhvězdí oriona, tak hypotetičtí obyvatelé jedné z jeho hvězd žádné takové souhvězdí neuvidí, protože jedna z jeho hvězd bude jejich Sluncem a zbytek hvězd uvidí pod úplně jiným úhlem. Jinými slovy: souhvězdí nejsou nakreslená na nějaké nebeské kopuli a jejich podoba je podmíněna místem, odkud se pozoruje. Tento velmi častý argument ať už ho uznáme nebo nikoli, nemluví nijak proti logice stojící za tropickým zvířetníkem. Ten totiž není tvořen souhvězdími, ale znameními a s tímto tropickým zvířetníkem se pracuje v západní astrologii, i když je jeho podstata velmi často nepochopená jak kritiky astrologie, tak dokonce mnoha astrology, kteří s ním pracují.

Na čem je tedy tento tropický zvířetník postaven? Proč se mu říká tropický a jaká je jeho vnitřní logika? Na rozdíl od siderického zvířetníku, se tropický zvířetník neohlíží na skutečná souhvězdí viditelná podél takzvané ekliptiky, po níž putují planety. Rozhodující je tu postavení Slunce vůči Zemi, od kterého jsou znamení odvozena.

Představme si, že Země je pevný bod a Slunce i planety se vůči ní pohybují. Použitím tohoto hlediska se neprohřešíme proti žádným zákonům astronomie, jde pouze o hledisko, kdy sledujeme události na obloze z pozice pevné Země. Teď si vysvětlíme přiložený obrázek. Kulovitá síť červených čar představuje hvězdnou "sféru", na které si můžeme představit všechny hvězdy a planety viditelné ze Země asi tak jako během promítání ve hvězdárně na kopuli. Vzdálenost těchto objektů od Země nás teď nemusí trápit, protože pro určení polohy objektu na této sféře používáme úhlové souřadnice, tak jako při určování souřadnic pozemských měst, které se udávají také bez nadmořské výšky. Modrá kružnice je takzvaný nebeský rovník. Je to prostě kružnice, která vznikne tím, že promítneme rovinu zemského rovníku až do hvězdné kopule, takže když se nějaká hvězda nachází na této kružnici, lze najít místo na rovníku, kde když budete stát, budete mít tuto hvězdu přímo nad hlavou. Poslední prvek, červená kružnice, je takzvaná ekliptika, což je kružnice na nebeské sféře, po které putuje Slunce a s malou odchylkou planety. Právě tato kružnice prochází všemi souhvězdími zvířetníku. Planety a Slunce tedy z pohledu ze Země putují těmito souhvězdími.

Souhvězdí byla používána na určení polohy planet, protože jejich poloha se zdánlivě nemění a tak sloužily jako navigační pevný bod. Jejich poloha se ale ve skutečnosti mění a hvězdy se posouvají zhruba o jeden stupeň každých 70 let. Tomu se říká precesní pohyb. V praxi to znamená, že před 2000 lety bylo Slunce během prvního jarního dne rok co rok někde na začátku souhvězdí Berana, ale postupně docházelo k posunu a dnes je Slunce na první jarní den někde v souhvězdí Ryb. V tropickém zvířetníku začíná ale znamení Berana vždy v moment, kdy začíná jaro, nehledě na posun souhvězdí. Znamení Berana začíná s takzvanou jarní rovnodenností.

Zmiňoval jsem se o začátku jara. Tento druhý obrázek vysvětluje, proč dochází ke změně ročních období. Země obíhá kolem Slunce a sklon její osy způsobuje, že v jedné části roku je například severní polokoule od Slunce oddálena (Země na levo) a v jiné ke Slunci nakloněna (Země na pravo). Zima i léto začínají slunovraty. Během jarní a podzimní rovnodennosti tj. na začátku jara (uprostřed dole) nebo podzimu (uprostřed nahoře) je zase Země nakloněná tak, že jsou oboje polokoule ozářeny rovnoměrně. To znamená, že během těchto dnů Slunce svítí kolmo na rovník a den je stejně dlouhý jako noc.

Vraťme se teď k prvnímu obrázku. Řekli jsme, že z hlediska statické Země se Slunce i planety pohybují kolem nás po ekliptice. Během jarní rovnodennosti bude slunce v bodě, který je označen jako "vernal equinox" a tím bude vlastně zároveň na ekliptice a zároveň na rovině rovníku. Dále se s ubíhajícím časem bude pohybovat ve směru šipky a stoupat na severní polokouli nebeské sféry rozdělené nebeským rovníkem až dosáhne maxima tj. 23°26' severně od rovniny rovníku, které jsem orientačně označil křížkem, což odpovídá na zemi obratníku Raka a právě znamením Raka začíná léto, kdy je den nejdelší a noc nejkratší. Vstupem do znamení Raka Slunce začne ale klesat až opět protne rovinu rovníku a v tom bodě nastane podzimní rovnodennost, která odpovídá začátku znamení Vah. Dalším postupem už Slunce klesá pod rovinu rovníku a vstupuje tedy do jížního sektoru, kde dosáhne svého minima právě na 23°26' jižně od roviny rovníku a tím vstupuje do znamení Kozoroha. V tomto bodě je na severní polokouli nejdelší noc a nejkratší den a je to bod takzvaného zimního slunovratu, kde Slunce mění směr opět na sever až dosáhne zase jarní rovnodennosti (vernal equinox) a tím vstoupí do znamení Berana.

Takto jsou tedy definované začátky těchto čtyř znamení Berana, Raka, Vah a Kozoroha. Jsou to znamení takzvaně kardinální a body jejich začátků vlastně dělí kruh ekliptiky na čtyři stejné části (na čtyři kvadranty) po devadesáti stupních. Znamení tropického zvířetníku je dohromady 12 a každé má 30°. Každý kvadrant je tedy rozdělen na 3 stejné části, 4 x 3 = 12. Kvadrant začínající Beranem má v sobě ještě znamení Býka a Blíženců. Další kvadrant je složen ze znamení Raka, Lva a Panny, potom jsou to Váhy, Štír, Střelec a nakonec poslední kvadrant je tvořen Kozorožcem, Vodnářem a Rybami, které končí opět na začátku znamení Berana.

Znamení tropického zvířetníku mají tedy se souhvězdími společné pouze názvy, které odpovídají tomu, jak se znamení se souhvězdími kryly zhruba před dvěmi tisíci lety. Dnes už si takto neodpovídají, protože se díky posuvu už nekryjí. Právě proto kritika týkající se souhvězdí nijak nezasahuje tropický zvířetník používaný v západní astrologii. Ten má jasnou logiku vycházející z nebeské mechaniky, kde třeba pobyt planety Mars někde na začátku znamení Berana zároveň znamená, že se Mars pohybuje někde kolem roviny zemského rovníku a naopak jeho průchod znamením Kozorožce znamená, že je skloněn velmi na jih vůči zemi a lidé žijící na obratníku kozoroha ho mohou vidět v určitou dobu někde zhruba nad hlavou. Odtud tedy vzniká název tropický zvířetník, protože se opírá o periodický pohyb Slunce od obratníku raka k obratníku kozoroha, které vymezují tropický podnební pás. V posledním obrázku předkládám detailnější grafické znázornění toho, o čem jsme mluvili.